Máte u baru nebo doma u pisoáru zaseknutý odtok a věříte, že rychlý pytlík prášku za pár korun to spraví? Chyba — to může být začátek smutného (a drahého) příběhu. Přečtěte si to hned teď, pokud nechcete platit několik tisíc korun za výměnu potrubí nebo cítit páchnoucí výpary v koupelně.
Co lidé do pisoárů sypou — a proč to vypadá jako dobrý nápad
Lidé sahají po granulovaných přípravcích z hobby marketu, drogerie nebo supermarketu — „prášek na odpady“, louh (hydroxid sodný) nebo silné kyseliny určené na čištění kanalizací. Koupíte to v OBI, Hornbachu, některých drogeriích nebo online za pár desítek korun a vypadá to jako snadné řešení.
V praxi jsem viděl, jak majitelé hospod sáhli po pytlíku v domnění, že je to rychlá práce — pak přišel dým, prasklé těsnění a výjezd instalatéra.

Co se stane „pod hladinou“
- Exotermická reakce: některé chemikálie reagují s močovinou a vodou, vzniká velké množství tepla — keramika může prasknout.
- Směsi s bělidly (chlor) vytvářejí nebezpečné plyny (chloramin/plyn s chlórem) — dráždí oči a dýchací cesty.
- Louh a silné kyseliny ničí plastové sifony, pryžová těsnění a korodují kovová potrubí.
- Úplně nezřídka: chemikálie ucpou sifon ve formě „zkaramelizovaného“ krystalu — a to je horší než původní ucpání.
- Výsledek? Špatný zápach, opravy, výměna části zařízení a ztráta provozu v baru — to jsou stovky až tisíce korun.
Skutečné scénáře, které jsem potkal
V Brně jsem opravoval pisoár, kde se někdo pokusil „vyřešit“ zápach a použil prášek z hobby marketu. Po týdnu se keramika popraskala a musela se vyměnit. Majitel zaplatil několik tisíc korun za pracovní hodiny i nový díl. Mysleli si, že ušetřili — nakonec prodělali.
Bezpečné alternativy — co dělat místo sypání prášku
Ne všechno, co prodávají v tubách, je nutně vhodné pro pisoáry. Tady jsou bezpečnější způsoby, které instalatéři doporučují:
- Mechanický tlakový píst (plunger) — funguje překvapivě dobře při běžných ucpáních.
- Instalatérský had (snake) — mechanické odstranění závady bez chemie.
- Enzymatické čističe — rozkládají organický nános, dostupné v drogeriích v ČR.
- Kyselina citronová nebo ocet na vodní kámen — šetrnější než silné kyseliny.
- Teplá (ne vroucí) voda + mechanické propláchnutí — u menších ucpání pomůže.
- Profesionální servis — když nic nepomůže, zavolejte instalatéra, ušetříte čas i nervy.
Rychlý, bezpečný life-hack: jak rozpustit močový kámen bez nebezpečí
Toto jsem vyzkoušel několikrát ve veřejných WC a v rodinných domech — funguje bez rizika výparů a bez poškození plastových dílů.

- Krok 1: Kupte si kyselinu citronovou v sáčku (drogerie nebo supermarket, cena v korunách je nízká).
- Krok 2: Rozpusťte 100–200 g kyseliny citronové v 1–2 litrech teplé (ne vroucí) vody.
- Krok 3: Nalejte směs pomalu do pisoáru a nechte působit 1–2 hodiny (nechte zakryté, když lze).
- Krok 4: Propláchněte silným proudem vody nebo mechanicky setřete nános kartáčem.
- Krok 5: Opakujte přes noc, pokud je kámen silný; při silných usazeninách raději zavolejte odborníka.
By the way — nikdy nekombinujte kyselinu s bělidly. A pokud už někdo prášek nasypal, okamžitě místnost vyvětrejte a nenechte tam lidi s chronickými dýchacími potížemi.
Co dělat v případě nouze
- Okamžitě vyvětrejte prostor a opusťte místo, pokud cítíte silné pálení očí nebo dýchacích cest.
- Nezkoušejte neutralizovat neznámou chemii dalšími prostředky — může to plodit ještě toxičtější reakce.
- Volejte odborníka: instalatér nebo havarijní službu. U větších provozoven (restaurace, bary) se to rychle prodraží, pokud se čeká.
Krátké shrnutí
Sypat granulovaný „prášek na odpady“ do pisoáru může vypadat jako levné a rychlé řešení, ale často způsobí více škody než užitku. Nejde jen o peníze — jde o zdraví a bezpečnost.
Jaké máte zkušenosti vy? Sypal jste někdy něco do pisoáru nebo jste raději volali instalatéra? Napište do komentářů — příběhy z praxe pomáhají ostatním vyhnout se chybám.