Vstoupíte do bytu s promočenými botami a během hodiny cítíte ten známý zápach? To mě štvalo natolik, že jsem to otestoval sám. Na jedné straně pytlíček s „draslíkem“ z obchodu, na druhé kousek obyčejné sádry z rekonstrukce — výsledek mě zarazil a možná vám ušetří peníze i nutnost větrat celou domácnost.
Co jsem dělal (rychlý rukopis z domácí laboratoře)
V praxi to bylo jednoduché: do dvou stejných párů bot jsem vložil buď malý průmyslový packet s draselnou směsí (koupíte v hobby obchodě), nebo kousek vysušené sádry zabalený v látce.
- Test probíhal v panelovém bytě v Praze během sychravého týdne — ideální podmínky pro vlhkost.
- Boty stály na chodbě po 48 hodin, bez topení přes noc, žádné další sušení.
- Hodnotil jsem dotek (vlhkost), váhu sáčků a vůni bot.
Co jsem zpozoroval
Po dvou dnech byl rozdíl jasný: boty se sádrou byly suché na omak a méně zapáchaly. Packet s draslíkem měl sice na váze nové hodnoty (nasál něco), ale v botě bylo vlhčeji a zápach přetrvával.
Proč sádra fungovala lépe (bez chemického žargonu)
Sádra (tj. gypsum) se chová trochu jako malá houba: při ztrátě vody se dokáže na povrchu „zachytit“ a při vhodné hladině relativní vlhkosti jí ještě můžou pomoci póry rychle vstřebat kapky.
- Sádra má porézní strukturu — voda se do ní „usadí“ lépe než do některých solí.
- Komerční draselné směsi jsou často navrženy jinak — spíš pro kontrolu chemických procesů než pro rychlé vysušení uzavřeného prostoru boty.
- Navíc: některé soli kondenzují vlhkost, ale zároveň zůstanou vlhké — to nepomůže proti zápachu.
Kdy draslík přestane stačit (a kdy dát přednost chytrému řešení)
Draslík či jiná soli mohou fungovat ve velkých odvlhčovačích nebo v technických aplikacích. U malých osobních věcí, jako jsou boty, však hraje roli pórovitost, kontakt a doba působení.
- Pokud nechcete řešit zápach po dešti rychle — sádra dá lepší výsledky.
- Draslík bude mít smysl tam, kde jde o chemickou regulaci vlhkosti v uzavřených prostorách (sklad, laboratoř), ne v botníku.
- V mrazech a velmi nízkých teplotách může být účinnost obou snížená.
Srovnání na dlani
- Sádra = funguje jako houba, levná, snadno dostupná při rekonstrukcích.
- Draslík = často dražší, účinek závisí na složení a podmínkách.
Jak si bezpečně udělat sádrový „odvlhčovač“ do bot — krok za krokem
Toto jsem dělal já: jednoduché, levné a bezpečné. Pozor na sádrový prach — nechte sádru ztvrdnout a pevně zabalte.
- Koupit: malý blok sádry nebo zbytky sádrokartonu (Hornbach, OBI, Bauhaus — cena 20–100 Kč podle velikosti).
- Vysušit: nechat logicky větrat nebo krátce v suché místnosti — prach nechte pryč.
- Zabalit: vložte kus sádry do pevné bavlněné ponožky nebo látkového sáčku; zajistěte šňůrkou.
- Použití: vložte do bot přes noc; každých 7–14 dní kontrolujte a dosušte (položte na topení nebo do suché trouby na 50 °C na 20–30 minut).
- Bezpečnost: nikdy nesahejte na prsty s vlhkým sádrovým prachem; udržujte mimo dosah dětí a zvířat.
Praktické tipy, které jsem vyzkoušel v Praze a Beskydech
- Po dešti dej boty na balkon (pokud neprší) a vložte sádrový sáček — kombinace ventilace + sádra funguje skvěle.
- Na delší výlety použijte také pár silikonových vložek nebo impregnaci — sádra není všemocná.
- V zimě, kdy topení suší vzduch, stačí sádra méně často obměnit — ale kontrolujte zápach.
Malá metafora pro snazší představu
Představte si sádru jako malý ručník ve vašich botách a draslík jako malou misku — obojí nasaje něco, ale ručník je v kontaktu a otře víc proudu vody.
Byl jsem překvapen, jak jednoduché řešení z rekonstrukce porazilo komerční balíček — a to mě přimělo přehodnotit, co používám v botníku. Neznamená to, že je sádra vždy nejlepší, ale rozhodně stojí za vyzkoušení, než koupíte drahé řešení.
U vás v bytě to může fungovat jinak — záleží na materiálu bot, počasí a jak často je nosíte.
Tak co, zkusíte kousek sádry v botě příští týden po dešti a dáte vědět, jak to dopadlo?
