Máte doma krabici s „tím, až to jednou využiju“? Nejste sami. Hromadění není jen chaos — je to signál o tom, co se děje v hlavě. Jako terapeut, který už řadu let pracuje s klienty v Praze i menších městech, vidím opakovaně stejné vzorce: emoce přebalené do věcí.

Krátký „wow“ fakt

Podle studií trpí kompulzivním hromaděním asi 2–6 % dospělé populace — to je víc než jeden člověk v rodině v průměrné čtyřčlenné domácnosti. To není jen „nezodpovědný“ přístup, je to diagnóza a zároveň příležitost k zásahu.

Proč si držíte staré věci? Terapeut vysvětluje hromadění doma - image 1

Proč si věci necháváme? Pět hlavních důvodů

  • Emocionální vazba: Dárek od blízkého, suvenýr z dovolené u Lipna nebo starý sešit po babičce — věc je nosičem vzpomínek.
  • Úzkost a nejistota: Myšlenka „co když to budu jednou potřebovat“ nás paralyzuje.
  • Perfekcionismus a rozhodovací paralýza: Vybrat, co vyhodit, se zdá být nemožné, tak to raději necháme být.
  • Nedostatek času a rutiny: Žijeme v tempu, které neumožní plánované třídění — a věci se kupí.
  • Trauma či ztráta: Někdy hromadíme proto, že věci zajišťují pocit bezpečí po ztrátě nebo stresu.

Jak poznáte, že jde o problém a ne o „běžnou sběratelskou vášeň“

Dejte si tyto otázky: omezuje vás množství věcí v běžném fungování? Cítíte ostych nebo hanbu, když přijde návštěva? Necháváte nákupy unikat kvůli strachu, že něco chybí? Pokud ano, jde o víc než „trochu neuspořádané bydlení“.

Praktické kroky, které fungují — způsobem, co nezlomí vás ani domov

Nebudu tady propagovat „zázračné“ metody, ale tyto techniky opravdu pomáhají klientům, se kterými pracuji:

  • Pravidlo 15 minut: Každý den si vyhraďte čtvrt hodiny na jedno malé místo — šuplík, tašku, polici. Dělejte to pravidelně.
  • Metoda čtyř krabic: Připravte: držet, darovat, vyhodit, nejisté. U nejistého boxu nastavte termín za 3 měsíce — na ten si položte foto věcí a krabici vyřaďte, pokud ji nepotřebujete.
  • Fotografické řešení: Místo hromady papírů nebo starých hraček je vyfoťte. Fotografie zachová vzpomínku a ušetří místo.
  • Pravidelné „malé audity“: Jednou za měsíc projděte jednu zónu (kuchyňská zásuvka, předsíň). Lepší pomalý pokrok než dramatická opatření na víkend.
  • Podpora: Domluvte se s přítelem nebo rodinou na společném dni úklidu. Nebo vyhledejte terapeuta se zkušeností s kognitivně-behaviorální terapií pro hromadění.

Proč si držíte staré věci? Terapeut vysvětluje hromadění doma - image 2

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Pokud věci omezují bezpečnost, hygienu nebo mezilidské vztahy, zvažte odbornou intervenci. Existují terapie šité na míru (CBT-H), skupiny podpory a i sociální služby města (např. místní charitativní organizace) mohou pomoci s odvozem a tříděním.

Závěrem — malý úkol

Zkuste dnes otevřít jednu krabici nebo zásuvku a položte si tři otázky: Kdy jsem to použil naposledy? Přidává mi to hodnotu? Může to někomu jinému posloužit? Udělejte to bez obviňování. Nejlepší změna je ta, co vydrží.

Jestli chcete, napište do komentářů, co jste právě objevili ve svém šuplíku — překvapilo mě, kolik lidí najde staré fotografie, které bez rozpaků vyfotí a pošlou dál. Sdílejte i svůj malý úspěch, pokrok je nakažlivý.