Bolí tě každý rok platit za mulč, štěpku nebo sáčky kompostu? Všiml jsem si, že v posledních letech sousedé v celé vesnici vykopávají staré noviny z půdy a natírají zahrady novým životem. Teď vysvětlím, proč to funguje, jak to dělat bezpečně a jak díky tomu ušetříš čas i stovky korun.
Proč to Češi začali dělat (a proč se to rozšiřuje)
Několik důvodů je praktických: cena mulče v Hornbachu nebo OBI stoupá a sáček kvalitního štěpky často vyjde dráž než litr benzínu. Ale je tu víc než jen úspora.
- Zadržování vlhkosti — noviny fungují jako tenká fólie v obdobích sucha.
- Potlačení plevele — bez chemie, jen fyzická bariéra.
- Rozklad a humus — papír se rozloží a přidá uhlík do půdy.
- Recyklace doma — využiješ něco, co jinak leželo ve sklepě.
- Snížení odpadů — méně plastu, méně odvozu bioodpadu.
V mé praxi jsem viděl záhony, které měsíc po založení s novinovou vrstvou vypadají zdravěji než ty s tenkou vrstvou štěpky za stovky korun.
Krátké srovnání nákladů (orientačně pro ČR)
- Balíček novin z půdy: 0 Kč.
- Balík mulče/štěpky v obchodě: 150–400 Kč.
- Profesionální mulčování zahrady (hodina práce): 300–600 Kč.
Jasné číslo: ušetříš. Ale důležitější je efekt na půdu a rostliny.
Jak na to: jednoduchý návod krok za krokem
Tady je moje osvědčená metoda, kterou zkouším v malém městském záhonu i ve venkovské zahradě.
Postup (6 kroků)
- Seber staré noviny — žádné lesklé časopisy, žádné obálky s plastem.
- Postav záhon a vyplej větší plevel.
- Navlhči povrch půdy — suché noviny se snadno odfouknou.
- Rozlož noviny v dvou až třech vrstvách (ne moc tlustě), přelej vodou.
- Přesuň na to 5–10 cm kompostu nebo suché půdy (zaklopí to a zlepší rozklad).
- Zakrývací vrstva: tenká vrstva kůry nebo štěpky pro vzhled a ochranu před větrem.
Tip z praxe: noviny fungují jako kávový filtr pro plevel — propustí vodu, ale zablokují světlo. Když je navlhčíš, drží na místě i v českém větru.
Co si hlídat — chyby, které jsem viděl
- Nepoužívej lesklé magazíny — barvy a povrch brání rozkladu.
- Vyhýbej se barevným reklamám v masivním množství — mohou obsahovat víc inkoustu.
- Nechte přiměřený přístup pro užitečné žížaly — pokud dáš příliš silnou, neprokoušou se dolů.
- Po dešti kontroluj splazení — mokré noviny se mohou slépat a vytvořit neprůchodnou vrstvu.
Nečekané benefity, které tě potěší
- V omezeném městském prostoru snížíš frekvenci zalévání.
- V zimě izoluješ kořeny městských květin od mrazu.
- Na zahradním kompostu urychlíš poměr uhlíku a dusíku, pokud dáváš noviny střídavě s kuchyňským odpadem.
Všiml jsem si, že lidé v menších obcích to dělají z pragmatismu; v Praze zase z hlediska udržitelnosti a estetické kontroly nad záhonem. Funguje to v písčité i hlinité půdě — jen uprav hustotu vrstev podle typu půdy.
Praktický life hack: jak udělat „papierové vrijdo“ pro náročné záhony
Tento krok používám, když chci rychle založit záhon na zeleninu — trvalo mi to pár sezón, než jsem to doladil.
- 1) Na dno oranžového pytle rozlož 3 vrstvy vlhkých novin.
- 2) Přidej 5 cm dobře proleželého kompostu.
- 3) Polož vrstvu čisté zahradní půdy 5 cm.
- 4) Zasij nebo zasaď rostliny a mulčuj tenkou vrstvou štěpky.
Tímhle způsobem se plevel nezmnoží a mladé rostliny získají klidný start. Je to jako dát záhonu deku — a ta deka stojí tě nula korun.
Bylo by to pro každého?
Ne pro každého: pokud provozuješ biofarmu s certifikací, zkontroluj pravidla pro papírové materiály. Jinak ale v obytné zahradě, na balkóně i v komunitních záhonech to má většinou smysl.
Teď je ten pravý čas zkontrolovat půdu — jaro i podzim jsou nejlepší období pro aplikaci. Ušetříš peníze, času i nervů a přitom pomůžeš půdě. A to se v Česku hodí víc než kdy jindy.
Jakou metodu používáš ty na své zahradě? Napiš zkušenost nebo jeden tip, který bys doporučil ostatním.
