Objevil/a jsi mapu plísně pod malbou nebo mokré mapy u soklu? To je signál, že voda už má svou cestu dovnitř. Čím dřív to odhalíš, tím menší bude škoda a účty za opravu (v Česku to snadno vyšplhá do desítek tisíc Kč).
V praxi jsem viděl, jak drobná chyba zedníka nebo špatný detail u oken způsobí roky problémů. Teď ti ukážu přesně, kde hledat — konkrétně, rychle a s tipy, co udělat hned.
Proč jsi to možná přehlédl/a
Mnohdy jde o pomalý proces: kapilární vzestup, drobné prasklinky, nebo špatné žlaby. Vlhkost nepřijde jako potopa — připlíží se. Vzestupná vlhkost není vždy vidět — ale cítit.
Jak vlhkost vlastně prosakuje
- Kapilarita v maltě a cihelných pórech — voda se chová jako houba.
- Chybějící nebo porušená horizontální hydroizolace (podklad pod soklem).
- Špatné detaily u oken, balkonů, komínů a prostupů – tam voda hledá cestu nejraději.
6 míst, kde to zednáři většinou „nevyřeší“
1) Spáry u oken a ostění
U starších domů nebo při rychlé rekonstrukci se často spára mezi oknem a zdí neudělá správně. Voda se vsakuje z venku do vrstvy omítky a postupně ničí parapet odspodu.
- Známka: vlhká omítka pod parapetem, odloupávající se barva.
- Co dělat: zkontroluj spáru silikonem/kompresním materiálem; pokud je v sádře sůl, to je známka dlouhodobé vlhkosti.
2) Sokl a terénní úroveň
Velká chyba: terén je příliš vysoko k fasádě. Voda se drží u zdi a začne stoupat. V Česku je to časté u starých zahrad kolem rodinných domů.
- Známka: tmavé skvrny 20–100 cm nad zemí.
- Co dělat: snížit terén, udělat odtok, zkontrolovat soklovou hydroizolaci.
3) Místa kolem komínu a prostupů
Komín a různé trubky jsou jako švy na tričku — pokud nejsou utěsněny, voda protéká přímo skrz. Viděl jsem to v činžovních domech v Brně i v rodinných domech na venkově.
- Známka: fleky kolem komínu, mokrá omítka v místnostech pod ním.
- Co dělat: sejmout krytiny, prohlédnout komínové oplechování a silikonové přichycení.
4) Elektro a zásuvky ve stěně
Voda si najde nejmenší skulinu. Pokud je zásuvka ve stěně mokrá — to není jen elektrický problém, ale i cesta pro vlhkost dál do konstrukce.
- Známka: koroze kontaktů, vlhkost za vypínačem.
- Co dělat: vypnout proud, sundat kryt a změřit vlhkost v okolí — a zavolat elektrikáře, pokud je potřeba.
5) Staré omítky a špatné zateplení
Omítka pracuje jako filtr — někdy ji zedník jen „přefixturuje“ tenkou vrstvou bez oprav základů. Výsledek: vlhkost vleze dovnitř a zůstane uvnitř.
- Známka: odlupující se omítka, solné mapy (sníh bílé povlaky).
- Co dělat: nezetupořit fasádu „na barvu“ — nejprve odstranit nasycenou omítku a obnovit hydroizolaci.
6) Detail u balkonů a teras
Balkon funguje jako sběrač vody. Pokud není správně odizolovaný, voda teče zpět do stropu pod ním.
- Známka: mokrý strop místnosti pod balkonem, mapy a výkvěty soli.
- Co dělat: zkontrolovat spád, žlaby, krycí vrstvy a folie pod dlažbou.
Rychlý test, který jsem často doporučoval — krok za krokem
Tady je jednoduchý hack, co provádím na prvním místě, než volám odborníka. Většina lidí ho zvládne sama a stojí pár stovek.
- Pořídíš plastovou fólii (~50×50 cm) a izolepu.
- Nalep fólii na stěnu v podezřelém místě (okolo soklu, u parapetu) a pevně ji zalep.
- Po 24 hodinách se podívej: pokud na vnitřní straně fólie je kondenzát, jde o prostupnou vlhkost z místnosti; pokud je vlhkost v omítce za fólií a stěna pod fólií zůstává vlhká, jde o vzestupnou nebo venkovní infiltraci.
- Sežeň levný vlhkoměr (od 500 do 1 500 Kč v Hornbachu nebo OBI) a změř hodnoty v několika místech. Pokud jsou vyšší než 20–25 %, máš problém.
První kroky často ušetří desetitisíce — oprava spáry nebo správné odvedení vody stojí kousek ceny oproti kompletní rekonstrukci soklu.
Co udělat hned a co nechat odborníkovi
- Okamžitě: snížit terén u fasády, opravit ucpané žlaby, vyměnit poškozené tmely u oken.
- Dočasně: použít odvlhčovač vzduchu (v půjčovnách nářadí i u Hornbachu), svařit jednoduchý odtok u terasy.
- Neodborně nedělat: nerazit omítku bez zjištění příčiny, nepřemalovávat plíseň běžnou barvou — plíseň se vrátí.
V Česku se často setkávám s tím, že majitelé dům raději „přetřou“ problém barvou. To je jako dát náplast na zlomenou kost — krátkodobé, ale neřeší příčinu.
Kolik to může stát (orientačně)
- Diagnostika a vlhkoměr: pár stovek až 1 500 Kč.
- Jednoduchá oprava spáry nebo oplechování: 2 000–10 000 Kč podle rozsahu.
- Obnova soklu s hydroizolací: od 20 000 Kč výš (záleží na metráži a materiálu).
V místních obchodech (Hornbach, OBI, Bauhaus) najdeš materiály i nářadí. Do drobnějších oprav investuj s rozvahou — levný materiál může problém jen zamaskovat.
Závěr — co si vzít domů
Vlhkost nečeká na ideální chvíli. Hledej ji u oken, soklu, komínů, u prostupů a pod balkonem. Udělej plastový test, změř vlhkost a nechej si poradit, když výsledky ukazují nadměrné hodnoty.
By the way, když opravíš detaily hned, ušetříš nervy i peníze. Kde jsi u sebe naposledy objevil/a vlhkost a jak jsi ji řešil/a? Napiš do komentářů — zajímá mě to.
